Vedení Jesenické nemocnice se přes 10 let snaží zachovat akutní lůžkovou péči pro občany bývalého okresu Jeseník na co nejvyšší úrovni, bohužel i přes všechna ekonomická opatření nemocnice není schopna svou činností získat dostatek finančních prostředků. Příčinou nejsou chyby v řízení nemocnice, ale skutečnost, že nemocnice má jednak málo pacientů, a jednak není vůle prohlásit zdravotní služby Jesenické nemocnice za veřejnou službu.
Bez prohlášení o tom, že nemocnice poskytuje veřejnou službu, a zdravotní péče do těchto služeb bezesporu patří, nemůže nemocnice žádat o dotace, ani Evropskou unii, ani o státní podporu nebo o podporu Krajské samosprávy.
Pro ekonomické fungování jakékoliv nemocnice je potřeba, aby měla ročně nejméně 8 000 hospitalizovaných nemocných. V Jeseníku je hospitalizováno ročně přibližně 5 500 nemocných a platby od zdravotních pojišťoven nemohou pokrýt stále rostoucí náklady na běžný provoz, ani nezbytné investice. Pokud v příštím roce budou platby pro nemocnice za diagnózu, pak dojde k poklesu příjmů Jesenické nemocnice nejméně o 30 mil. Kč a ekonomická realita donutí vedení nemocnice akutní lůžkovou péči v Jeseníku ukončit.
Je na zdravotních pojišťovnách a na politické reprezentaci kraje v takovém případě zabezpečit finanční prostředky na zajištění dostupnosti akutní lůžkové péče v okolních nemocnicích a nalézt další finanční prostředky na nejméně 100 násobné zvýšení financí pro leteckou záchranou službu a na 1000 násobné finanční prostředky pro posílení zdravotnické záchranné služby. I přesto bude nejméně 20 tisíc obyvatel okresu Jeseník v ohrožení života z důvodu velkých vzdálenosti k poskytovatelům zdravotních služeb.
Vím o čem píšu, protože jsem mnoho let byl ředitelem Fakultní nemocnice Olomouc, členem Rady Olomouckého kraje a Zastupitelstva Olomouckého kraje, předsedou zdravotního výboru a vedoucím zdravotního odboru Krajského úřadu Olomouckého kraje. Po celou dobu, co jsem byl zaměstnám ve veřejné správě, jsem se spolu s vedením Jesenické nemocnice těmito problémy intenzivně zabýval, bohužel našim osamoceným argumentům nikdo nenaslouchal, což je škoda.
Autor článku: doc. MUDr. Václav Rýznar, CSc. MBA
Vedoucí kanceláře ředitele FNOL